Logo banner

Osobní vztah s Ježíšem Kristem

| zpět na doporučení |



JENOM ŽIVÝ VZTAH S ŽIVÝM BOHEM DÁVÁ ŽIVOTU SKUTEČNÝ SMYSL.

„Bůh miluje každého člověka.“ Tuhle větu mnozí berou jako frázi, ale je to pravá realita.

Když je to realita, co tedy brání tomu, abychom to všichni prožívali ve svých životech???

Boží lásku totiž začneme opravdově pociťovat a prožívat až tehdy, když Bohu lásku opětujeme. Když s Ním navážeme živý důvěrný vztah. Když ho pozveme do svého srdce. Když učiníme pokání ze špatných a zlých věcí, ze všech hříchů, které jsme kdy činili. Tím prožijeme znovuzrození z Ducha Svatého. Tehdy začneme žít podle Božích měřítek. Začneme objevovat Boží plány pro svůj život. Potom náš život najednou začne nabírat úplně nový a nečekaný kurz. Nový směr, který mu dává sám STVOŘITEL. Vždyť Ježíš řekl: Musíte se znovuzrodit z Ducha Svatého! Bez toho není možné být součástí Božího království.

Jenom živý vztah s živým Ježíšem dává smysl životu, protože jen Jeho láska umí opravdově nasytit naše nitro.

Jaký je Bůh? Má mnoho vlastností, ale jedna z nich převyšuje všechny ostatní: BŮH JE LÁSKA (1 J 4,8). Proto On je jediným skutečným zdrojem vnitřního uspokojení a naplnění, po kterém v hloubi srdce touží každý člověk. Lidé odmítající Boha tohle neradi slyší a neradi to přiznávají. Obvykle namítnou, že je uspokojují zcela jiné věci než vztah s Bohem. Pokud ale jsou sami k sobě upřímní, přiznají, že ve svém srdci často prožívají skličující a deptající prázdnotu. A pozor: jedině Bůh sám umí tohle prázdné místo v lidském srdci naplnit! Naplní je svou úžasnou láskou a svou nádhernou blízkostí! V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. (1 J 4,9)

Jenom sám ŹIVÝ BŮH umí opravdově nasytit naše srdce! To je třeba připomenout například i v souvislosti s tématem seznamování. Mnozí lidé totiž očekávají, že teprve až se seznámí, jejich život dostane pravý smysl. Někteří dokonce očekávají, životní partner se stane hlavním zdrojem jejich štěstí. S takovým očekáváním pak ale mohou být značně zklamáni… Pro svého budoucího manžela/manželku jistě budeme velmi blízkou osobou. Budeme mu/jí oporou, budeme pomocí, budeme potěšením, stejně tak jako on/ona pro nás. Avšak přesto tím hlavním zdrojem lásky a tou nejbližší osobou pro nás vždycky bude Pán Ježíš – a tak to má být. Neboť každý člověk je povolán přede vším ostatním do živého vztahu s živým Bohem, od srdce k srdci. Bible říká, že je mnoho povolaných – do takového vztahu s Bohem a k následování Pána Ježíše, ale jen málo těch, kdo na Boží volání odpověděli a uposlechli ho. Přesto Ježíš dál čeká u dveří každého lidského srdce a říká: Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. (Zj 3,20)

Být učedníkem Ježíše Krista znamená učit se od něj. Být s ním. Trávit s ním svůj čas. Dávat svůj život do každodenní služby Bohu, tak jak On nás vede Duchem Svatým.

Ač se to někdy nezdá, Bůh má všechno pod kontrolou a vše má ve své moci. Také situaci, ve které se právě nacházíš, bez ohledu na to, jak složitá ti dnes může připadat. Bůh je schopen dát své řešení do JAKÉKOLIV situace! Budeš mu tedy důvěřovat? Budeš k němu volat? Na té cestě, když jdeme s Ním, Bůh samozřejmě počítá i s naší nedokonalostí a slabostí. Proto nás vede (jestliže jsme ochotni nechat se jím vést!) postupně, krok za krokem a každý den, tak jako pastýř vede své ovečky. On nás vede s láskou a trpělivostí rodiče pečujícího o své milované dítě. Proto v každé chvíli, třeba právě teď, můžeš přijít k Bohu s plnou důvěrou v modlitbách, tj. v rozhovorech s ním. Staneš se Bohu tak blízkým, jak moc, ale hlavně jak upřímně si s ním budeš povídat (to je modlitba) a jak opravdově ho budeš milovat. Jsi ochoten změnit svůj život podle jeho měřítek? Jsi ochoten mu sloužit? Učedník chce být podobný svému Pánu – tráví s ním svůj čas a učí se dělat všechno jako jeho Pán.

Bůh touží po vztahu lásky s každým člověkem. Skrze Ježíše Krista a díky jeho oběti na kříži máme dokořán otevřenou cestu k Bohu Otci, našemu milujícímu Nebeskému Tatínkovi. „…přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!“ (Ř 8,15) Oslovení „Abba, Otče“ vlastně znamená „náš Nebeský Tatínku“. Jeho plány pro náš život jsou vždy plné naděje, bez ohledu na to, čím vším jsme si už prošli, jaké jsou naše životní okolnosti nebo jak se zrovna cítíme. Jestliže ho budeš žádat a důvěřovat mu, on může proměnit i tu nejtěžší a nejsložitější situaci v požehnání.

Ale co když jsme se Bohu sami vzdálili? Dříve jsme prožívali jeho blízkost ve svém srdci, ale různá životní trápení a mnohé starosti nás odvedly od něj tak daleko... Cítíme se teď bídně a máme pocit, jako by nás Bůh opustil…

Drahý příteli, pak je čas na návrat! Vrať se k Bohu celým svým srdcem! Protože on je Otec, který tě nepřestal milovat! Čeká na nás, když jsme se vzdálili jako marnotratný syn. On vyhlíží náš návrat! Ježíš o tom říká v podobenství: „…protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen. A začali se veselit.“ (L 15,24).

I když se mu někdy vzdalujeme, Bůh zůstává věrný. S otevřenou náručí vyhlíží, až se k němu v pokání vrátíme. „Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže však doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.“ (1 J 1,7–9).